|
|
Zařízení pro vzdálený WakeOnLan
Pitner, Ivo ; Kaštil, Jan (oponent) ; Vašíček, Zdeněk (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá tvorbou vestavěného systému se vzdáleným přístupem, který ovládá počítače ve stejné síti s cílem snížit jejich spotřebu. K tomuto účelu využívá techniku WakeOnLAN. Zařízení dále využívá dva výkonové prvky typu SSR, využité ke spínání přívodu elektrické energie připojených spotřebičů. V práci je diskutována architektura TCP/IP, návrh vestavěného systému a na závěr je k danému systému implementován firmware.
|
|
| |
|
| |
|
|
Repase řídicího systému na přepravu granulátu
Minčík, Vojtech ; Benešl, Tomáš (oponent) ; Fiedler, Petr (vedoucí práce)
Táto práca sa zaoberá návrhom a repasáciou podtlakového nasávacieho systému, ktorý bol súčasťou dávkovacieho zariadenia extrúdera od firmy Reifenheuser. V prvej časti je popísaná pneumatická preprava, jej hlavné časti a možnosti riadenia. Ďalej sa práca zaoberá zhodnotením pôvodného riešenia riadiaceho systému, jeho výhodami a nevýhodami, požiadavkami na modernizáciu od zadávateľa a návrhmi na jeho realizáciu. Posledná časť sa zameriava na výber vhodných komponentov a následne na finálnu realizáciu celého projektu, ktorý sa skladá z návrhu rozvádzača, vytvorenia elektrotechnickej dokumentácie a naprogramovania PLC.
|
|
|
Regulátor horkých vtoků pro vstřikovací formy plastu
Chrenka, Eduard ; Fiedler, Petr (oponent) ; Štohl, Radek (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá realizací regulátoru horkých vtoků pro vstřikovací formy plastu s maximálním počtem regulovaných zón 56. V první části jsou popsané existující řešení dané problematiky. V další části jsou popsány principy měření teploty termoelektrickými senzory včetně jejich linearizace, jsou popsány komunikační protokoly Modbus a EUROMAP 17. Je provedena identifikace systému topné zóny následovaná vývojem měřícího modulu a silové části. Proces vývoje je rozdělen do tří částí: koncepce systému, návrh hardwaru a vývoj softwaru. Regulátor se skládá z měřicích modulů sloužících pro sběr dat a ovládání výkonových prvků pro řízení výkonu topných těles. Veškerý potřebný výpočetní výkon je soustředěn do řídícího PC. Všechny části regulátoru horkých vtoků jsou realizovány s ohledem na minimální náklady.
|
|
|
Nastavitelný časový spínač pro třífázový motor
Motyčka, Lukáš ; Petržela, Jiří (oponent) ; Hruboš, Zdeněk (vedoucí práce)
Práce popisuje několik možných řešení nastavitelného časového spínače, jako jsou monostabilní klopné obvody (MKO), asynchronní a synchronní čítače a mikrokontroléry. Dále se zabývá problematikou spínání třífázových asynchronních motorů s možností omezení velkého rozběhového proudu při jejich spouštění - přepínač hvězda-trojúhelník, softstartér, frekvenční měnič. Zvláštní pozornost je přitom zaměřena na koncepční řešení časového spínače pomocí mikrokontroléru Atmel (řídícího prvku časového spínače), LCD (zobrazovací jednotky) a ovládacích mikrospínačů. Mikrokontrolér bude doplněn o externí hodinový krystal s frekvencí 32,768 kHz, nutný pro funkci reálného času - Real Time Counter (RTC). Důvodem volby je nejen jednoduchost a přehlednost ovládání pro obsluhu zařízení, ale také spolehlivost, nízká spotřeba a v neposlední řadě i cena samotného zařízení.
|
|
|
Hodnocení genetického polymorfismu kmenů \kur{Beauveria bassiana }na základě analýzy mikrosatelitů
PUDIL, Jiří
Mikrosatelity jsou tandemově se opakující repetice o délce 2-6 párů bazí DNA. Mikrosatelity byly objeveny v každém organismu, včetně entomopatogenních hub. Jsou vysoce polymorfní, a proto jsou účinnými genetickými markery, které nám dovolují zkoumat různé aspekty těchto hub. Cílem diplomové práce je provést analýzu mikrosatelitů a popsat genetické závislosti mezi jednotlivými kmeny a monosporovými izoláty, které byly z těchto kmenů odvozeny a zhodnotit tak míru genetického polymorfismu kmenů \kur{Beauveria bassiana} odebraných při monitoringu v lokalitě Černá Hora na Šumavě. Dále se ve své práci snažím optimalizovat metodu izolace DNA a metodu analýzy mikrosatelitů. Celkem bylo analyzováno 44 kmenů \kur{Beauveria bassiana} izolovaných z lýkožrouta smrkového \kur{(Ips typographus)} za použití čtyř primerů. Celkově lze říci, že výsledky, které jsem získal při řešení diplomové práce ukazují na vysokou podobnost hodnocených kmenů a tedy nízkou hladinu polymorfismu. Pro další práci by bylo vhodné zvětšit lokalitu, ze které budou vzorky odebírány a zařadit do analyzované sady kmeny, které byly získány z různých vývojových stádií hostitele, stejně tak jako další referenční kmeny entomopatogenních hub získané z jiných lokalit s podobnými podmínkami. Pro detailnější vnitropopulační studii by bylo vhodné využít analýzu ribosomální DNA. Takto vybraná a hodnocená populace pravděpodobně poskytne věrnější obraz kmenové diverzity na daném území.
|
|
|
Repase řídicího systému na přepravu granulátu
Minčík, Vojtech ; Benešl, Tomáš (oponent) ; Fiedler, Petr (vedoucí práce)
Táto práca sa zaoberá návrhom a repasáciou podtlakového nasávacieho systému, ktorý bol súčasťou dávkovacieho zariadenia extrúdera od firmy Reifenheuser. V prvej časti je popísaná pneumatická preprava, jej hlavné časti a možnosti riadenia. Ďalej sa práca zaoberá zhodnotením pôvodného riešenia riadiaceho systému, jeho výhodami a nevýhodami, požiadavkami na modernizáciu od zadávateľa a návrhmi na jeho realizáciu. Posledná časť sa zameriava na výber vhodných komponentov a následne na finálnu realizáciu celého projektu, ktorý sa skladá z návrhu rozvádzača, vytvorenia elektrotechnickej dokumentácie a naprogramovania PLC.
|
|
|
Ohrožení jabloně lesní hybridizací s jabloní domácí
Portl, Jiří ; Fér, Tomáš (vedoucí práce) ; Prančl, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce má za úkol shrnout všechny známé informace o hybridizaci (antropohybridizaci) jabloně lesní s jabloní domácí. Práce se dále zabývá převážné genetickými a morfometrickými metodami, které zatím byly při studiu hybridizace použity. Jabloň lesní (Malus sylvestris) je jediný původní druh rodu Malus v Evropě. Nicméně v posledních několika desítkách let jsou její populace ohroženy jabloní domácí (Malus ×domestica), jež pochází původně ze střední Asie. Často se ovšem dostává také do volné přírody, a tím i do užšího kontaktu s jabloní domácí, což umožňuje snazší hybridizaci těchto dvou dřevin. Tento proces vede k ubývání geneticky čistých jedinců jabloně lesní a pomalému šíření hybridních rostlin. Tento trend, který byl nazván antropohybridizací, lze pozorovat také například u rodu Prunus, kde dochází k hybridizaci mezi třešní křovitou Prunus fruticosa s třešní višní Prunus cerasus. Poslední studie však poukazují na další genetické aspekty jabloně domácí, a sice její vznik trojitou hybridizací. V posledních několika letech bylo prozkoumáno a analyzováno několik lokalit jabloně lesní v Evropě, aby se zjistilo jaký je stupeň antropohybridizace s jabloní domácí. Na těchto lokalitách byli pozorováni hybridi společně s geneticky potvrzenou jabloní lesní. Klíčová slova: jabloň lesní, jabloň...
|
|
|
Molekulární fylogeneze a genetická diverzita nejbližších příbuzných rodu Pisum
Sedláková, Veronika
Tématem této práce bylo studium genetické diverzity a fylogeneze vybraného planého druhu Lathyrus neurolobus Boiss. & Heldr., který je příbuzný kulturnímu hrachu setému, pomocí moderních metod molekulární fylogenetiky. Z genotypů L. neurolobus získaných z Katedry botaniky PřF UP v Olomouci byla izolovaná genomická DNA a vzorky byly podrobeny analýze pomocí SSR a iPBS markerů. Bylo zjištěno, že pro posouzení genetické diverzity je vhodná metoda iPBS markerů, kde je průměrná hodnota polymorfního informačního obsahu velmi vysoká (PIC=0,928). Podle vyhodnoceného polymorfismu markerů a vytvořených dendrogramů bylo zjištěno, že pro hledání souvislostí mezi místem původu a umístěním v dendrogramu, bude vhodná metoda SSR markerů, ale jen v případě výběru informativních markerů. Také byla potvrzena přenosnost SSR markerů navržených pro hrách do planého druhu z jiného rodu.
|
host ::
RSS.